I have to live my life, not to write about it

6. february 2011 at 22:45 | Suši |  Invaze mandarinek
And I do my best to show you love, but you may don't know what love is. I hope you do, but.. Believe me, you're everything that keeps me alive in this moment.

Ne, nemluvím na vás.
Až teď.

I'm really sorry, dears. I hope you know that I loved you, and I will. But I have to leave.


Domov. Ptáče co opouští domov. Odcházím, a nepostrádám to, čím jsem byla. Nebaví mě psát, a nebaví mě myslet na to, že bych asi měla psát. Žiju. A žít hodlám. Mám se krásně. Ale ne, nechci se dělit o své štěstí. Nebaví mě to, nemám důvod. Je to jako tajemství, co střežím někde v hlavě. A ne, není na něm prach. Je každý den otevíráno, tahle kniha tajemství o radosti. Ne, necítím se šťastná. Ale jsem veselá. Mám důvod se tak cítit. A nechci se dál dělit.
Zažila jsem tady toho hodně, už před lety na stejný debilní doméně Kumbrloch, ale odcházím. Musím. Protože musím dělat to, co chci dělat. Everyone has to leave. Everyone has to live. And I'm not exception. So hold on, dears. You will stay alive even withou one little girl. Who cares. A tak odcházím. Možná ne s dobrým pocitem, že zase něčeho nechávám.. ale s dobrým pocitem z toho, že mám dobré důvody. A ty jsou pěkné. Co já vím, třeba mě to jednou chytně a napíšu. Ale pochybuju. Cítím se, jako bych z toho vyrostla. Že všechny věci jsou jen moje věci. A nikdo nemá právo sdílet je se mnou.


LOVE YA! Bye!
Forever yours.. SUŠI

Update 12.2.2011: fajn fajn fajn :D jste zlobiví. tak tedy www.homophobia-sucks.blog.cz ;)